ROZHOVOR: s dostihovým trenérem Čestmírem Olehlou u příležitosti zahájení nové dostihové sezóny 2011
DanielT Žádný komentář
U příležitosti zahájení nové dostihové sezóny přinášíme rozhovor s jedním z nejúspěšnějších trenérů u nás, panem MVDr. Čestmírem Olehlou.
MVDr. Čestmír Olehla vystudoval VŠV v Brně a v současné době působí jako trenér dostihových koní, za což byl oceněn v roce 2002, kdy byl uveden do Dvorany slávy. Mezi jeho svěřenci nalezneme i koně Železníka a Registanu, kteří celkem šestkrát zvítězili na Velké pardubické.
Pan Olehla se rovněž podílel na výstavbě obsahu vzdělávacího programu Školícího centra a jako člen expertního týmu vypracoval učební texty pro “Praktický pohled na trénink dostihového koně”
Pro eKurz “Výcvik a trénink dostihového koně” umožnil pan Olehla nahlédnout do tréninkového zákulisí a natočit ilustrační video záběry ve svém domovském středisku ve Světlé Hoře
1. Pane Olehlo, patříte již celou řadu let mezi nejúspěšnějších dostihové trenéry v České republice. Mohl byste přiblížit, jaká byla Vaše motivace jako veterinárního lékaře stát se trenérem a jaké jsou podle Vašich zkušeností rozhodující předpoklady pro úspěšnost trenéra dostihových koní?
Asi to není obvyklé, ale moje ambice stát se trenérem dostihových koní se datuje do pubertálních let. Ke splnění svého snu jsem musel absolvovat dlouhou cestu. Veterinární medicínu v Brně jsem šel studovat zcela záměrně, protože tam v té době vznikal tým zabývající se klinickou fyziologií sportovních a dostihových koní pod vedením Prof. Hanáka. A jaké jsou předpoklady pro úspěch? Základem jsou kvalitní koně od dobrého majitele, kvalitní personál a dobré tréninkové podmínky.
2. Když jste začínal trénovat své první dva koně v roce 1979, byl jste v posledním ročníku studia veterinární medicíny již se specializací na klinickou fyziologii sportovních a dostihových koní. Jak Vám toto studium bylo prospěšné v práci s dostihovými koňmi a proč?
V průběhu studia se mi podařilo získat podnikové stipendium. Dostal jsem pak do tréninku první koně. Byl jsem členem týmu, který se zabýval vědeckým výzkumem v oboru klinické fyziologie. Teoretické poznatky jsem tak mohl hned ověřovat v praktickém tréninku. Nebylo to úplně snadné spojit náročné studium s každodenní péčí o koně a jejich tréninkem, ale byla to ta nejlepší možná průprava pro trenérskou práci.
3. Vnímáte nějaký zásadní posun v tréninku a výcviku dostihových koní v současné době v porovnání s dobou, kdy jste začínal?
Dnes jsme úplně někde jinde. Kvalita koní rapidně vzrostla, úroveň výživy se rovněž nebývale zlepšila, takže koně snesou více práce, především výrazně vyšší intenzitu tréninku. Je to vidět například na výsledcích koní českých trenérů v zahraniční, na domácí scéně si stačí všimnout dosahovaných výkonů koní ve Velké pardubické.
4. Jak ovlivňuje nebo obohacuje Váš přístup v přípravě dostihových koní vývoj vědecké disciplíny fyziologie zátěže?
Tréninkové principy založené na vědeckých poznatcích z oblasti fyziologie zátěže se nemění. Nástup nových technologií však umožňuje provádět dokonalejší vyšetření nebo sledování. Ve své praxi využívám těchto nových technologií a zabývám se i výzkumem fyziologie zátěže při tréninku koní v kopcovitém terénu. Výsledky jsou velmi zajímavé.
5. Jak se Vaše teoretické znalosti propojovaly s nabývanými praktickými zkušenostmi? Můžete potvrdit či vyvrátit zaběhnuté dogma, že teorie je teorie, ale v praxi jsou tyto poznatky v našich podmínkách jen těžko uplatnitelné?
Už několik desítek let přednáším budoucím trenérům o aplikaci teoretických fyziologických poznatků v praktickém tréninku a moje přednášky mají pozitivní ohlas. Jsem přesvědčen o tom, že znalost principů fyziologie je nesmírně prospěšná a užitečná. A mohu-li porovnat praktické provádění tréninku v tuzemsku se zahraničím, mám dojem, že naši trenéři jsou mnohem poučenější.
6. Znalosti veterinární medicíny jsou pro povolání trenéra jistě nenahraditelnou výhodou. Podle čeho se však skutečně orientujete a bez čeho naopak byste si svou trenérskou dovednost, resp. činnost nemohl představit?
Samozřejmě že znalosti z oboru veterinární medicíny jsou nesmírnou výhodou. Zcela rovnocenný je však význam nabytých praktických zkušeností, jejichž esencí je to, co lze nazvat intuicí. V žádné škole se rovněž nenaučíte „citu pro koně“. No a k tomu, aby byl člověk v jakémkoliv oboru úspěšný, potřebuje mít štěstí. Štěstí být ve správném okamžiku na správném místě a připraven proměnit šanci, která se mu v životě naskytne …
Ale za tou přípravou se skrývá velké množství práce.
pan Olehla pozoruje svěřence při tréninku
7. Jak se změnila situace v chovu anglického plnokrevníka v ČR?
Jak pro koho. Předem je třeba definovat, kdo se chovem anglického plnokrevníka v Česku vlastně zabývá. Základní rozdělení je na chovatele komerční a chovatele chovající koně pro vlastní potřebu. Komerční chovatelé by měli být živi především z prodeje svých ročků. V minulosti promarnili čas. Když měli pracovat na zlepšení kvality své produkce, zvolili snadnější cestu a snažili se vydělat na ostatních tuzemských chovatelích připouštěcími poplatky. Dnes v období celosvětové krize jsou pod nesmírným konkurenčním tlakem. Do budoucna nemají velkou šanci konkurovat irským a francouzským chovům, především z důvodu rozdílných klimatických podmínek. Naopak chovatelé chovající pro vlastní potřebu (owners-breeders) tu budou stále. Těm méně majetným pomáhá systém majitelských prémií (který však byl původně vymyšlen na podporu komerčních chovatelů), ti majetnější budou připouštět klisny v zahraničí, odchovávat hříbata v lepších podmínkách a zvedat kvalitu koní s českým sufixem bez ohledu na systém majitelských prémií, činnost chovatelských svazů či komerčních chovatelů. Podíl koní českého chovu vytrvale klesá, ale na dostihovém provozu se to nijak negativně neprojevuje. Prosadí se jedině kvalita, bez ohledu na sufix.
8. V průběhu Vaší kariéry Vám prošla v tréninku pod rukama celá řada koní. Někteří z nich byli naprosto výjimeční. Jakou váhu má podle Vašeho názoru pedigree (rodokmen) koně v porovnání s ostatními faktory? Co považujete za rozhodující, aby kůň byl opravdu úspěšný?
Nebo jde jen o náhodu a výjimky?
Původ koně (rodiče, sourozenci) je papírovým předpokladem, za který platíte, dokud kůň nevyběhne. Pak je kritériem jeho vlastní výkonnost. Existuje mnoho faktorů, které mohou výkonnost koně výrazně limitovat. Mou srdeční záležitostí jsou překážkové dostihy. Ohlédnu-li se zpět, tak nákupy každého budoucího šampióna provázely pochybnosti a v konečném důsledku jsme měli obrovské štěstí. K úspěchu v překážkových dostizích musíte mít štěstí při výběru vhodného a dobrého koně, štěstí na to, aby kůň zůstal zdravý a štěstí na trenéra, aby schopnosti koně rozpoznal a nezmařil. Takto to funguje u nás. V zahraničí jsou provozovány komerční modely založené na výběru těch nejlepších z obrovského počtu koní, tedy na tvrdé selekci. V našich podmínkách takové počty koní nemáme, o to lépe tedy s nimi musíme pracovat, chceme-li v zahraniční konkurenci uspět.
9. Je podle Vašeho názoru tuzemský chov anglického plnokrevníka konkurenceschopný se zahraničními produkty?
V principu nejsme schopni ekonomicky konkurovat chovům, které těží ze svých klimatických podmínek, k odchovu koní nepotřebují stáje a většinu roku živí koně pastvou. Výhodu levné pracovní síly postupně ztrácíme a existuje historická poučka o vztahu kvality chovu anglického plnokrevníka a vzdálenosti od lamanšského průlivu. Nicméně s větrnými mlýny lze zkoušet bojovat…
10. Jako zkušený trenér již máte letitou praxí vytvořenou představu o tom, s čím by měl mladý kůň od chovatele přijít do tréninku. Co nejvíce koně ovlivní v průběhu odchovu pro jeho užití v dospělosti, resp. v dostihovém sportu?
Mám zkušenosti s mladými koňmi z různých zemí. Bohužel musím konstatovat, že koně odchovaní v Česku nebo v Polsku přicházejí často do tréninku s handicapem nedostatečného vývoje. Musejí pak ve dvou letech tento handicap dohánět. Někteří koně si bohužel nesou následky nekvalitního odchovu i v dospělosti a po celý život to limituje jejich výkon. Odchov odstávčat a ročků je jednoznačně nejslabším článkem českého chovu. Jakákoliv „úspora“ nákladů v této fázi vývoje má pro koně nedozírné následky.
11. Jak byste osobně viděl cestu k vzestupu českého chovu? Jde o individuální přístup chovatelů nebo systém a koncepci celého chovu?
Nesmírně těžká otázka. O limitech vycházejících z klimatických podmínek již byla řeč. Máme-li se bavit o špičkových produktech českého chovu, pak praxe ukazuje, že je možné se k nim dopracovat. Výběrem kvalitních klisen, jejich připouštěním kvalitními hřebci v zahraničí, odchovem hříbat v zahraničí nebo v nadstandardně kvalitních menších domácích chovech. To je cesta pro movité owner-breeder chovatele. Radit komerčním chovatelům je ještě těžší, zvláště pokud si nechtějí připustit, že jsou součástí evropského konkurenčního prostředí a ke svému ohodnocení musejí používat evropská měřítka. Jak se ukazuje, ani ochranářská opatření v omezování dovozů jim nepomohla, neboť za posledních dvacet let se jejich konkurenceschopnost nezlepšila ani v rámci bývalého východního bloku.
12. Co byste považoval za největší přínos pro zlepšení chovu anglického plnokrevníka a dostihový provoz?
O chovu již sice byla řeč, nicméně zopakuji: Podle mého názoru by situaci českého chovu na všech úrovních nejvíce zlepšily smysluplné investice do kvality odchovu a investice do vzdělání lidí (know-how). V dostihovém provozu je nejbolavějším místem kvalita dostihových a tréninkových drah.
13. Trenér je odbornou pozicí. Rovněž i jezdec a ošetřovatel. Kde se lze v těchto profesích vzdělávat a školit, aby bylo docíleno odborné způsobilosti, která je požadována v profesionální dostihové stáji?
Pro mě jako zaměstnavatele je důležité, aby pracovní jezdec uměl jezdit a měl dobrý vztah ke koním. Pokud má nějaké znalosti v oboru navíc, je to nesporně přínosem. Smutnou skutečností je, že ze škol, které se na výchovu dostihových profesionálů specializují, pochází minimum našich zaměstnanců a nemám s nimi nijak zvlášť pozitivní zkušenosti. Většina našich zaměstnanců tedy pochází z „jiných zdrojů“. V tomto směru není něco v pořádku. Ale to je zřejmě součástí širšího problému, co vlastně produkuje český školský systém pro potřeby praxe a trhu práce?
14. Žijeme v době informací, které je však třeba umět správně třídit a vyhodnocovat. Co říkáte na množství volně dostupných informací na internetu a jiných médií k problematice tréninku koní? Jsou věrohodné pro svou odbornost a ucelenost?
Internet je bezesporu skvělá věc, které dennodenně využívám k získávání informací. Nicméně současně s touto informační explozí si vždy kladu otázku, nakolik je uvedená informace pravdivá, úplná, kompetentní. A někdy je záplava nedokonalých či zavádějících informací spíše obtěžující. Je třeba si vybírat, proto preferuji zdroje kvalitních odborných informací, které jsou samozřejmě často zpoplatněné.
15. Na začátku nové sezóny jste jistě vyšel z bilancování sezóny předešlé. Co Vás a Vaše svěřence čeká v roce 2011?
Naši loňskou sezónu nelze považovat za úspěšnou. Za úspěch lze nicméně považovat fakt, že se konečně podařilo odhalit příčiny snížené výkonnosti koní a odstranit je. Pro letošní sezónu jsou příslibem výsledky, kterých se podařilo dosáhnout v závěru loňského roku. Domnívám se, že v naší stáji máme řadu koní, kteří jsou schopni uspět ve významných dostizích letošní sezóny.
16. Podílel jste se na projektu nově vzniklého školícího centra Svazu soukromých chovatelů koní, které vzniklo za účelem podpory vzdělávání v oblasti sektoru koní. Tým odborníků vytvořil zcela nové učební texty s cílem popsat jednotlivé fáze vývoje koně. Jak se zpětně díváte na unikátnost zpracování tohoto projektu, přístupný rovněž na internetu, ve kterém jste také autorem textu Trénink dostihového koně?
Už jsem zmínil potřebu vzdělání, kvalitních informací a know-how. Domnívám se, že tento projekt je jedinečným zdrojem kvalitních informací od předních odborníků. Jedinečnost projektu spočívá v komplexu informací, které pokrývají různé vědní obory, různá životní období koně, různé způsoby využití koně i různou úroveň hloubky informací.
Děkujeme Vám za rozhovor a přejeme úspěšnou sezónu 2011
https://slot-pulsa.5thanniv.finalfantasyrecordkeeper.com/
https://slot-pulsa.test-infrastructure.fourthwall.com/
https://slot-pulsa.dev2.enlightedinc.com/
Přidat komentář